3. sociální přestavba (1945-1962)
3. sociální přestavba (1945-1962)
v tomto období byly položeny základní moderní sociální státu, vytvořeny základní sociální instituty a základní sociální legislativa;
W. H. Beveridge se zasloužil v roce 1911 o zavedení prvního povinného pojištění v nezaměstnanost ve světě. Jeho hlavní přínos je však třeba spojovat s lety, kdy završil své celoživotní dílo vytvořením odvážné, všem dostupné, přiměřené a integrované sociální soustavy. Pozoruhodné na této soustavě je, že sociální dávky i příspěvky na pojištění byly v duchu liberální tradice navrženy v jednotné výši, aby neodrazovaly od snahy spořit a postarat se o sebe. Beveridgem vytvořený systém sociální pojištění byl pouze jednou ze součástí politiky vedoucí k obecném welfare ( sociálnímu blahu).
Poskytoval ochranu pro každého jednice od kolébky do hrobu, zejména:
o a) zabezpečení existenčního minima (proti chudoba);
o b) vytvořením národní zdravotní služby hrazeno z daní;
o c) politikou plné zaměstnanosti a příspěvky v nezaměstnanosti;
o d) rozvojem školství;
o e) příspěvky na bydlení.
4. sociální expanze (1962-1973)
v tomto období došlo k bezprecedentnímu růstu životní úrovně a sociálního zabezpečení občanů;
šlo o velmi štědré období sociálního státu s podstatným růstem obecného blahobytu a nízkou mírou nezaměstnanost;
výrazně se zvýšil podíl veřejných sociálních výdajů ne hrubém národním produktu.
5. stagnace (1973-1980)
v 70 letech dlouhodobou hospodářské a fiskální krizi
sociální státy se postupně dostaly do krize