Adorno

Adorno
• jeho sociologie je založena na teoretické analýze konkrétních manifestací společenského života (na jednotlivých fenoménech chtěl poznat obecno, nevytvořil žádný systém )
• nezávislost na empirii
• základní témata: panství, dominance, nerovnost
• dialektická metoda (protikladů)
• společenská struktura vzniká zespolečenšťováním
• každý zkoumaný jev musí být zkoumán v totalitě všech stavů
• určující v dnešní společnosti jsou směnné vztahy
• r.1961 spor o pozitivismus – A. nařkl Poppera a pozitivismus z pustého empirismu

3 znaky obecného: 1) anonymní mechanismus směny – funkcí společnosti je zhodnocování kapitálu, přičemž uspokojování potřeb je druhotné, musíme vstupovat do směnných vztahů místo abychom se plně rozvíjeli → soc. vztahy jsou převrácené
2) dynamika odcizení individua – každý musí prosazovat své zájmy na úkor ostatních → směna produkuje chlad odosobnění, společnost se skládá z izolovaných konkurentů, kteří se potkávají ve směnných vztazích
– individualismus je jen pseudoindividualismem, protože ego člověka je slabé (pouhým přívažkem směny),snadno podléhá (móda apod.)
3) negativní sociální interakce prostřednictvím masové komunikace –na místo individua nastupují stereotypní vzorce, utvářené vně, v masové společnosti. Jsou prefabrikované, pouhé imitace. I v kultuře se projevuje proces zhodnocování kapitálu, vytváří se falešná individualita (nejsme takoví, jací bychom mohli být, sebestylizujeme se v rámci kulturních vzorců

Společnost
Současná společnost omezuje autonomii individua, má zkonstruovanou realitu, je dehumanizovaná. Subjekt si tuto skutečnost neuvědomuje, úkolem sociologie je odkrýt tuto patologii a ukázat jedinci rozpor mezi možnostmi rozumu a omezenosti reálné společnosti.

Dílo: Dialektika osvícenství (1947)
Studies of Prejudice (1950)