Důchodové zabezpečení

C/ Důchodové zabezpečení
Bylo zavedeno kvůli chudobě starých lidí. Důvody existence důchodového zabezpečení jsou např. demografického charakteru nebo sociálního charakteru (urbanizace, která vyvolala odloučení generací od sebe apod.). Smyslem zabezpečení je zabránit propadu životní úrovně, zajistit důstojný život ve stáří, nejen ochrana před chudobou.
V rámci základního důchodového pojištění jsou zabezpečeny všechny případy dlouhodobého ohrožení následkem sociální události, při které dochází ke ztrátě zdroje obživy a schopnosti se takový zdroj opatřit. Jsou to situace: stáří, invalidita, ovdovění a osiření. V důchodovém pojištění se poskytují tyto dávky: starobní důchod, invalidní a částečný invalidní důchod, vdovský, vdovecký a sirotčí důchod.
Důchodová soustava je jednotná pro všechny fyzické osoby výdělečně činné na území ČR, žádné osoby nejsou diskriminovány ani zvýhodňovány (dříve pracovní kategorie, osobní důchody).
Nárok na starobní důchod má osoba, která byla pojištěna 25 let a dosáhla určité věkové hranice. Ta je stanovena na základě celospolečenského konsensu o tom, že od určitého věku je člověk neschopen soustavné práce. ČR měla v mezinárodním srovnání jednu z nejnižších věkových hranic pro odchod do důchodu (muži 60 let, ženy 53 – 57 let podle počtu dětí). Od roku 1996 do r. 2007 se postupně zvyšuje věková hranice každý rok o 2 měsíce pro muže a o 4 měsíce pro ženy. Muži pak budou odcházet do starobního důchodu v 62 letech a ženy v rozmezí 57 – 61 let podle počtu dětí.
Věk, do kterého je člověk schopen pracovat, je individuální záležitostí. Zákon o důchodovém pojištění umožňuje jak dřívější, tak odložený odchod do starobního důchodu. Důchod se pak snižuje nebo zvyšuje.