Hromadné sdělovací prostředky

e) hromadné sdělovací prostředky
Zjednodušeně řečeno, v masové společnosti uspěje jenom ten, komu se daří komunikovat prostřednictvím masmédií. Výchovné programy, reklamy, články, publicistické pořady – to vše ovlivňuje rozhodování a jednání lidí a institucí: chcete-li působit na veřejnost, tisk, rozhlas a hlavně televize vám budou skvěle sloužit. Mají ozřejmit smysl, ale spíše ovlivňují určitou skupinu lidí.
f) organizační struktury
Velikost institucí, jejich vnitřní členění, centralizovaný či decentralizovaný způsob jejich řízení, to vše ovlivňuje dostupnost, kvalitu a šíři služeb, schopnost reagovat na měnící se potřeby, celkovou efektivnost sociální politiky.
Sociální politika se neobejde ani bez fungování průřezových institucí, které se věnují specifickým sociálním problémům bez ohledu na to, které resorty s nimi mají co do činění. Specifickou organizační strukturou, typickou pro korporativní státy veřejných sociálních služeb, je instituce tripartity, jež je místem vyjednávání mezi třemi hlavními partnery politiky zaměstnanosti – zaměstnanci, zaměstnavateli i vládou.

g) veřejné slyšení (public hearing)
Tento u nás dosud téměř neznámý prostředek formování a realizace sociální politiky je rozšířen zejména v anglosaských zemích. Prostřednictvím veřejných slyšení skládají úřady občanům účty ze své činnosti – v tomto případě přeneseně i doslova, totiž mj. i dokumentací toho, jak byly vynaloženy prostředky z veřejných zdrojů. Touto formou se také předkládají k diskusi návrhy na nová řešení. Konání veřejných slyšení je oznamováno v dostatečném předstihu předem a zároveň se uvádí způsob, jakým se lze seznámit s předkládanými dokumenty. Jednání je přístupné komukoliv a zástupci příslušné instituce jsou povinni odpovědět na všechny dotazy a promítnout zformulované připomínky do své další práce.