Karel Marx

Karel Marx (1864 – 1920) Němec; jeho názory se liší od Comteho i Durkheima; opustil Německo (pro svoji politickou činnost); krátce žil ve Francii a zabydlel se v Londýně; včetně sociologie ovlivnil řadu oborů (hlavně ekonomii); na rozdíl od Durkheima nepovažoval za hlavní zdroje společenské změny myšlenky nebo hodnoty, k nimž se lidé hlásí, ale především ekonomické podmínky; hnací silou historického vývoje byly podle Marxe konflikty mezi třídami; historii lidstva vnímal jako dějiny třídního boje; chtěl beztřídní společnost; mluvil o materialistickém pojetí historie
Max Weber (1864 – 1920) Němec; zasahoval do více oborů včetně sociologie; kritizoval Marxe a jeho materialistické pojetí historie; podrobně studoval náboženství Číny, Indie a Blízkého východu; přispěl tak k rozvoji sociologie náboženství; dle něho mají kulturní představy a hodnoty vliv na utváření společnosti právě tak jako na jednání jednotlivců

Pozdější myslitelé

K nejvlivnějším představitelům sociologického myšlení pozdější doby patří Francouz Michel Foucault (1926 – 1984): – jeho dílo zasahovalo i do filozofie a historie; jeden z nejpokrokovějších myslitelů 20. století; říká, že sexualita není samozřejmá, ale výsledkem sociálních procesů; říká, že sexualita je úzce spjata s otázkou moci; zpochybnil tezi, že více vědomostí znamená vždy větší svobodu; považoval znalosti spíše za mocenský prostředek, který umožňuje lidi zařadit do systému a kontrolovat je

Klíčový význam má v sociologii studium moci.

Jürgen Habermas (1929) Němec; nejvýznamnější žijící autor v oblasti sociologického myšlení; ovlivněn především Marxem a Weberem; soudí, že nepřetržitý proces změn v kapitalistické společnosti narušuje mravní řád, ze kterého sám vychází; říká, že žijeme ve světě, v němž má ekonomický růst přednost před vším ostatním, ale náplň obyčejného lidského života ztrácí v této situaci jakýkoliv hlubší smysl; vrací se k Durkheimovu pojetí anomie, kterou však chápe novým a originálním způsobem