Klasické koncepce měření mají řadu společných charakteristik

Klasické koncepce měření mají řadu společných charakteristik:
 1) jsou založena na někdy (ne)vyjádřeném předpokladu existence gnoseologické reflexe nebo konstrukce veličiny. , empirické struktury s relacemi nebo prostě objektu na němž je možno identifikovat a v číselným nebo abstraktním systému zobrazit, reprezentovat vztahy kvantitativního uspořádání.
 2) Všechny uvedené koncepce jsou založené na představě měření jako zobrazení jistých kvantitativních nebo strukturních relací v měřeném objektu nebo třídě objektů. Cílem měření je zobrazit, vyjádřit objekt s těmito relacemi v předem známé, připravené nebo speciálně konstruované veličině, stupnici, abstraktním systému.
 3) Hlavním smyslem, účelem a cílem takto pojatých koncepcí měření je dosažení výsledku měření, charakteristiky, reprezentace, a to buď v absolutním vyjádření v jednotkách nebo v relativním vyjádření se srovnání s objekty.
V 70. letech pokroky v analýze latentních struktur a v postupech faktorové analýzy. Jedním z proudů metodologie je směr navazující na hluboké tradice faktorové analýzy založené na matematických formulacích K. Pearsona a S. Spearmena. Ideje faktorové analýzy byly dále rozvíjeny L.L.Thurstonem a S. Spearmanem…
Druhým inspirativním zdrojem a počátkem směru vytvářejícího modely měření je koncepce analýzy latentních struktur P.F.Lazarsfelda založené na pojetí latentní proměnné a předpokládající její projevy prostřednictvím řady indikátorů – zjevných, pozorovatelných, měřitelných proměnných.
Z čeho vychází a na čem je založena koncepce měření latentních proměnných a faktorů ve společenských vědách:
 1) předmětem vědeckého studia se stávají stále složitější oblasti sociální skutečnosti a stále více se prosazuje potřeba zkoumat vztahy mezi obecnými a nepřímo měřitelnými atributy
 2) je třeba překlenout velkou vzdálenost mezi teorií a empirickým výzkumem.(např. hypotézami, měřením složených proměnných)
 3) koncepce vyjadřuje předpoklad odvozené měřitelnosti komplexních, teoreticky zdůvodnitelných proměnných
 4) Účelem a cílem, plánovaným výsledkem měření v rámci této koncepce je:
o a) přesnější měření relativně jednoduchých proměnných prostřednictvím jejich několika složek nebo projevů
o b) odstranění vlivu jednostranně působících měřicích prostředků nebo měřicích situací opakováním měření několika rozdílnými měřicími nástroji
o c) odhalení hlubinných vztahů mezi soc. skutečností a měřitelnou proměnnou