Nemoc jako sociální událost

Nemoc jako sociální událost. Zdravotní politika a soustavy zdravotní péče.
11a/ nemoc jako sociální událost
Nemoc
– nemoc je objektivně zjistitelná porucha zdraví, může existovat i když člověk nepociťuje žádné příznaky. Nemoc, kterou člověk vnímá se označuje jako onemocnění. Nemoc bývá též definována jako porucha adaptace člověka při reakci na podněty z jeho prostředí. Z hlediska pravděpodobnosti nemoci jsou definovány rizikové faktory, jak vnitřní, tak vnější. Efektivnější než léčba je prevence ovlivňující například způsob života.
Vznik nemoci pro člověka znamená změnu sociální situace v zaměstnání, rodině i na veřejnosti. Nemocný člověk vstupuje do role pacienta, kterou lze vymezit: a) legálním uznáním tohoto stavu a osvobozením od dosavadních povinností podle stanovení lékaře, b) povinností obracet se na zdravotnické zařízení, řídit se jejich pokyny a spolupracovat s nimi. Společenský význam nemoci je dán její délkou, častostí, ovlivnitelností vzniku a průběhu, závažností průvodních jevů a následků.
Nemoc je Sociální událostí je tehdy, kdy člověk sám nemůže nemoci zabránit ani ji sám léčit, tedy potřebuje-li pomoc ekonomickou nebo institucionální. Patologie funkcí organizmu ve vztahu k prostředí má průběh akutní nebo chronický.
Pracovní schopnost
 Má dvě fáze
o počáteční- příprava na profesi
o průběžná- udržení pracovní schopnosti
 Pro získání pracovní schopnosti potřebujeme zdraví, vzdělání, soubor etických a kulturních návyků.