Rovnost a nerovnost

2d) rovnost a nerovnost
V nedávné době probíhala rozsáhlá diskuse o obsahu a možných interpretacích takových hodnot jako jsou svoboda, rovnost a liská práva. Teoretikové „nové pravice“ (Nozick/1974, Friedmanovi /1980 a Hayek) hájili stanovisko, že svobodu a rovnost nelze sloučit, „dokud bude víra v sociální spravedlnost vládnout politické činnosti, musí tento proces vést stále blíže a blíže k totalitárnímu systému“. Toto stanovisko bylo zásadně odmítáno „egalitářskými teoretiky, dávajícími přednost širším pojetí lidských práv“.
 Svoboda znamená mít možnost rozhodovat o vlastním životě, nebo o takové části života jak jen možno. Svoboda umožňuje uvést autonomní život.
 Rovnost znamená, že základní zájmy každé osoby se posuzují jako stejně závažné, že diskriminace mezi jedinci či skupinami je v souvislosti s těmito zájmy nepřípustná. Rovnost je tedy podmínkou nediskriminace. Takže: nediskriminace vyžaduje odstranění takových znevýhodnění, která ohrožují základní zájmy lidí a za něž ti, kteří jimi, nesou odpovědnost.
Teoretikové „nové pravice“ a „egalitáři“ se liší v tom, jak chápou podmínky pro autonomií život a co znamená nediskriminovat. Pro teoretiky nové pravice je svoboda nepřítomnost vnějších, násilných, arbitrárních, záměrně vybudovaných omezení. Nediskriminace je omezena na ochranu základních občasných a politických práv.