Sazby sociálního pojištění

Sazby sociálního pojištění
(celkem 8 % zaměstnanec, 26 % zaměstnavatel):
 – na důchodové pojištění: 6,5 % zaměstnanec, 19,5 % zaměstnavatel (celkem 26 %)
 – na nemocenské pojištění: 1,1 % zaměstnanec, 3,3 % zaměstnavatel
 – příspěvek na státní politiku zaměstnanosti: 0,4 % zaměstnanec, 3,2 % zaměstnavatel.
Výdaje na důchody
 – podíl na HDP: v roce 1993 7,9 %, 1998 9,1 % (ale HDP se snižuje)
 – podíl na stát. rozpočtu: v roce 1993 22 %, 1998 30 %

Většina zemi světa aplikuje při financování starobního pojištění princip (pay as you go) znamená to, že příspěvky na starobní pojištění, placené výdělečně činnými v běžném kalendářním roce, jsou v témž kalendářním roce užity k výplatě důchodů starobním důchodcům. Tento princip je citlivý na poměr počtu starobních důchodů k počtu ekonomicky aktivní populace. Čím vyšší je tento poměr, tím vyšší musí být i pojistné zatížení ekonomicky aktivní populace, má-li se fond úspěšně vyhnout riziku platební neschopnost. Vzniká problém tzn. mezigenerační spravedlnosti, tzn. nakolik se dané generaci vrátí či nevrátí zpět jí investované náklady na starobní pojištění.

Samotný problém solventnosti fondu starobního pojištění lze řešit dvěma způsoby.
A/ zvyšováním zákonné hranice odchodu do důchodu, což za jinak stejných podmínek sníží příslušný poměr důchodců a pracujících. Tento postup však neřeší problém mezi generační spravedlnosti
B/ změnou principu financování starobního pojištění pay as you go přechodem na princip, kdy si fond starobního pojištění začne vydělávat sám na sebe užitím vybraných příspěvek pro kapitálové investice s dlouhodobými výnosy , které budou spotřebovány pro vyplácení starobních důchodů, až na ně dnešní plátci uplatní nárok. Tento postup je náročnější, ekonomicky riskantnější a nelze jej realizovat z roku na rok, řeší však jak problém solventnosti fondu starobního pojištění, tak problém mezigenerační spravedlnosti.