Smrt a střídání generací
Smrt a střídání generací
Náš postoj ke smrtí se změnil také v důsledku oslabení náboženské víry. Smrt se stává tématem, o kterém se nemluví. Dle Elisabeth Kübler-Rossové je proces přijímání nevyhnutelnosti blízké smrti zhuštěným procesem socializace, který má několik fází → popírání (jedinec odmítá přijmout, co se děje), hněv (především u těch, kdo umírají mladí), vyjednávání (jedinec uzavírá dohodu s osudem nebo božstvem, že klidně zemře, jen když se dožije nějaké významné události, např. sňatku v rodině), deprese, přijetí
Resocializace
Za určitých okolností může u dospělých jedinců docházet k resocializaci, která je charakterizována rozpadem dosud přijímaných hodnot a vzorců chování, po němž následuje přijetí radikálně nových, radikálně odlišných. Jedním typem okolností, za kterých k tomu může dojít, je vstup jedince na půdu instituce omezující osobní svobodu – psychiatrické léčebny, vězení.
“Vymývání mozků”
(brainwashing)
“Jedním z nejhroznějších následků bezohledných brutálních výslechů je skutečnost, že oběti začínají cítit sympatie ke svému mučiteli…” (Sargant, 1959) Osobnosti, hodnoty a postoje lidí nejsou nikdy dány jednou provždy, ale mění se na základě jejich zkušeností v celém životním cyklu.
Socializace a svoboda jedince
Kulturní prostředí, do něhož se rodíme, má tak velký vliv na naše chování, že bychom si mohli připadat zbaveni individuality nebo svobodné volby. V průběhu socializace dospívá každý z nás k procesu sebeuvědomění a vytváří si schopnost samostatně myslet a jednat.
