Společenské vědy

Společenské vědy – ideografické, jejich cílem je co nejdetailnější popis a pochopení jevu. Dle Maxe Webera je jejich smyslem popisovat specifika jevů, ne jejich obecné znaky.
Vědec si klade otázky:
* co pro koho který jev znamenal, v určité době na určitém místě?
* co bylo na prožívání těchto lidí nejcharakterističtější?
* jak sledovaný jev souvisí s jinými jevy/věcmi/procesy v dané době?
Objektivní analýza ve světe společenských věd neexistuje, analýza je platná pro toho, koho to zajímá. Ve společnosti existuje příliš mnoho vzájemně provázaných a podmíněných vztahů na to, abychom mohli zjišťovat přímou kauzalitu. Sice ji někdy „jakžtakž“ stanovit můžeme, ale vždy se v ní najde nějaká výjimka, tvrdí Weber, nějaké to:. „ale“, „ceteris paribus“, „za předpokladu…“. Obecné je ve společenských vědách to nejméně obsažné a obsahově chudé: abstraktní a navíc nás odvádí od bohatství skutečnosti. Klíčový pojem: porozumění.
Přírodní vědy – vesměs nomotetické, jejím cílem je rozpoznat obecnosti a stanovit zákonitosti. Zákony přírodních věd jsou tím hodnotnější, čím jsou obecnější.
Když v přírodních vědách zjistíme kauzalitu, víme o objektech téměř vše. Klíčový pojem: explanace

Kulturní význam – studium společenských jevů je studiem kulturních jevů – cílem je poznat jejich – kulturní – významy (tj. významy, které mají pro konkrétní kulturu)
Teze: kultura je to, co dává věcem smysl, skrze ní určujeme i to, co budeme studovat. Výsadou společenských věd je, že si jako předmět vybereme to, co je nějakým způsobem důležité nebo zajímavé. Na svět nelze opdle Webera pohlížet z kulturně nevymezené pozice (třebaže by to bylo žádoucí)