Thurstonove metody

Thurstonove metody
metoda párového srovnávání
Párové srovnávání je nejpřesnější a nejpropracovanější posuzovací metodou. Princip byl znám už předtím ale první ucelený výklad podal až L.L.Thurstone. základní princip párového porovnávání spočívá v tom, že se expertům předkládá náhodně uspořádaná množina dvojic stimulů s tím, že jejich úlohou je určit, který ze stimulů v každém páru vzhledem ke zvolenému kontinuu preferují, který dominuje, který je vhodnější, větší apod. Při celkovém počtu n stimulů se rozsah možných párů rovná n+n-1+….stimuly tu vystupují jako nositelé variant zkoumaného znaku /preference, dominance apod. na zvoleném kontinuu/ a posouzení experty je prostředkem k jejich stupňovitému uspořádání na tomto kontinuu proto, jelikož zpravidla není jiné vhodné (objektivní) kritérium, které by umožnilo spolehlivě tento krok uskutečnit. Výsledkem posouzení preferencí stimulů je ordinální znak (pořadí stimulů na kontinuu), který je možný při zohlednění jistých předpokladů transformovat na znak intervalový. Z tohoto důvodu se párové srovnávání charakterizuje také jako metoda nepřímého škálování.
Thurstone rozlišil 3 základní situace, ve kterých se účelně uskutečňuje párové srovnávání.
 a) vícenásobné posuzování všech párů stimulů jedním expertem
 b) vícenásobné posuzování všech párů více experty
 c) jedno posouzení všech párů stimulů více experty
Thurstone vymezuje metodu, jejímž základem je jeho zákon porovnávacích soudů /law of comparative judgments/. Jeho logické předpoklady jsou následující:
 -mezi stimuly existuje objektivní nerovnost (různé postavení na kontinuu)
 -experti jsou schopni tuto nerovnost reprodukovat
 -reprodukce objektivní nerovnosti na základě párové konfrontace je spolehlivější než jejich jednoduché uspořádání

metodický postup
1) identifikovat sledované kontinuum a vybrat pro něj relevantní stimuly třeba podle výzkumného problému a ve shodě s výzkumným záměrem
2) Dát expertům /respondentům/ na posouzení páry např. na kartičkách. Zde je třeba dbát na dvojí znáhodnění. 1-znáhodnění pořadí stimulu ve dvojici, tzn. Každý stimul by se měl vyskytovat i na prvním i na druhém místě 2-znáhodnění pořadí párových stimulů, např. je zamíchat