Začátkem listopadu 1993 vstoupila v platnost maastrichtská smlouva o –evropské unii

Začátkem listopadu 1993 vstoupila v platnost maastrichtská smlouva o –evropské unii (treaty 1992). Základní směřování EU bylo vymezeno takto“
 podporovat vyvážený a trvale udržitelný ekonomický a sociální rozvoj šetřící životní prostředí
 vytvořením oblasti bez vnitřních hranic
 posílením ekonomické a sociální soudržnosti (koheze) a solidarity mezi zeměmi EU a vytvořením ekonomické a měnové unie.
Ekonomická a sociální soudržnost jsou v dokumentu vymezeny jako úsilí o snížení rozdílů mezi úrovněmi rozvoje různých regionů podporu nejméně rozvinutých oblastí, včetně zemědělských.
Hlavním prostředky zajištění sociální soudržnosti se mají stát mimo jiné vysoká úroveň zaměstnanosti, zdravotního a sociálního zabezpečení , zkvalitnění vzdělávání a vyloučení jakékoliv národnostní rozvoje pomáhat zaostalejším oblastem.
EU se zároveň zavazuje k dodržování principu subsidiarity, to znamená ,že bude zasahovat pouze tam, ke nebude možno dosáhnout cílů vytčené akce na úrovni jednotlivých členských zeni. EU má podle Maastrichtské smlouvy předkládat každé tři roky zprávu o tom, jak se v rámci unie daří dosahovat ekonomické a sociální soudržnosti.
Ve zvláštní smlouvě , tvořící nedílnou součást Maastrichtské smlouvy, se členské země EU opět s výjimkou VB zavázly uskutečňovat Chartu Evropské společenství o základních sociálních právech pracovníků, včetně koordinace svých národních sociálních politik ve všech oblastech, který se uvedený dokument týká.
Zavedení jednotného evropského trhu vyvolá následující sociální změny a sociálněpolitické opatření
 odstranění diskriminačních praktik v regulaci migrace obyvatelstva
 zavedení jednotné podoby pracovních smluv
 sbližování národních soustav sociálního zabezpečení
 přijetí nadnárodních právních norem v oblasti kontroly činnosti nadnárodních korporací
 vznik jednotného pracovního práva v zemích EU.