Základní modely sociální zabezpečení

6b) základní modely sociální zabezpečení
Soustavy sociálního zabezpečení mohu být financovány buď z veřejných fondů sycených daněmi, nebo z pojišťovacích fondů sycených pojistnými splátkami pojištěnců. V prvním případě se jedná o tzn. Beveridgův přístup, odvozený z tradice Poor Law (zákon o podpoře chudých). Důraz je kladen na zajištění životního minima pro celou populaci. Ve druhém případě se navazuje na Bismarckův přístup, opírající se o instituce vzájemné pomoci a pojišťovací schémata odvozená od pracovních příjmů a specifikovaná pro dobře definované kategorie ekonomicky aktivní populace, případně pro jejich rodinné příslušníky.

K výhodám soustav sociálního zabezpečení financovaných z pojišťovacích fondů patří větší přehlednost hospodaření a možnost rychlého přizpůsobení měnícím se podmínkám a potřebám. Jejich nevýhody jsou značné administrativní výdaje, v průměru 20 až 30% pojistných příspěvků je spotřebováno pojišťovanými samými.
Povinné formy pojištění se od soukromého pojištění liší tím, že individuální příspěvky nejsou v přímém vztahu k individuálním rizikům. Je v nich uplatněna princip sociální solidarity v tom smyslu, že vyplácené dávky jsou vypočítávány částečně nebo zcela nezávisle na výši těchto příspěvku a míře individuálního či profesionálního rizika.
Základním kritérium výpočtu příspěvků je globální, nikoliv individuální riziko. Financování těchto soustav se kromě jednotlivých pojištěnců účastní i stát a zaměstnavatelé. Nicméně i činnost soukromých pojišťovacích společností je ovlivněna státem: stát si zachovává možnost dozoru, intervenuje nepřímo předepsanými odpisy daní pojištěnců, omezuje kapitálové operace s pojištěnými fondy apod.

Sociální zabezpečení je realizováno výplatou sociálních dávek nebo poskytováním sociálních služeb.
Existují dva základní typy dávek sociálního zabezpečení
 1. dávky nahrazující výdělek v situaci, kdy primární výdělek není poskytován (nezaměstnanost, nemoc, odchod do důchodu);
 2. dávky doplňující příjem tak, aby byla nahrazeny mimořádná vydání (péče o dětí, lékařská péče).
U sociálních služeb je vhodné rozlišovat financiery, administrátora a poskytovatele.
Základní funkcí všech soustav sociálního zabezpečení bez rozdílu je poskytnout jedinci či rodině ochranu a podporu v životních situacích , které si toho vyžadují. Kromě toho plní soustavy sociálního zabezpečení legitimizační funkci pro daný typ společenského uspořádaní a mohu mít také sociálně kontrolní funkci.