Sociální politika

Blumer (1900 – 1987)– stal se Meadovým nástupcem na Chicag. univerzitě (1931), prosazoval jeho přednášky– spíše propagátor Meadova díla než autor originální socg. teorie– sociolog aktivní v pedagog. činnosti– nikdy nenapsal žádnou „velkou knihu“,...

– pojmy umožňují smysluplné jednání = nástroje: interpretujeme situaci tak, že vytváříme nové pojmy– nejdříve se mění pojmy a až potom reálná situace  na začátku každé změny stojí změna pojmu– všechny pojmy jsou...

– objekty jednání jsou smyslové, jejich význam (smysl) plyne až z našeho jednání  platí pro fyz. i soc. objekty; objekty nejsou „objektivní“, jsou to symboly , které mají symbolický význam jednání konstruuje skutečnost;...

Interpretativní paradigma– sociologie jako soc. jednání– 3 různé směry: symbolický interakcionismusfenomenologická sociologieetnometodologie Symbolický Interakcionismus– získal popularitu před 2. svět.válkou, ale v podstatě vznikl už na poč. 20. stol.– směr navazující na interakcionismus a zdůrazňující...

– Mead velmi ovlivněn Comtem, Spencerem a Cooleym v s-gii, Smithem v ek., Hegelem, Marxem ve fil.– po publikaci Mind, Self and Society se proslavil; překonal biolog. redukcionismus v s-gii– teorie „self“ se stala...

Herbert Marcuse• útok na pozitivismus (vše, co představuje západní civilizaci = kult práce a pokroku) – je kultem skutečnosti (není možno v dějinách vidět negativitu) • rozum má podle M. proti státu quo kritickou...

Dílo: Reason and Revolution (1951) Eros and Civilisation (1955) One-dimensional man (1964) Represive Tolerance (1958) – menší studie Five Lectures (1970) – soubor statí z 50. a 60. let One-dimensional man • masová společnost...

Horkheimer• jeho sociologie se dělí do dvou etap:1) kritická teorie (články z let 1932 – 1941) – sebrané stati vyšly ve dvou dílech „Kritická teorie“ (1968)o články velmi programové, silně marxistické, tvrdě revisionistické o...

Eclipse of Reason• přednášky• silně navazuje na dialektiku osvícenství• jasně zaujatý postoj proti pozitivismu, pragmatismu, novotomismu (cení si více existencionalismu než pozitivismu)• velmi idealizuje minulost jako takovou (explicitně odmítá návrat minulosti – kdybychom se...

Adorno• jeho sociologie je založena na teoretické analýze konkrétních manifestací společenského života (na jednotlivých fenoménech chtěl poznat obecno, nevytvořil žádný systém )• nezávislost na empirii• základní témata: panství, dominance, nerovnost• dialektická metoda (protikladů)• společenská...