Sociální politika

The Social Theory & Social Structure (1949)Snaha vniesť do štrukturálneho funkcionalizmu dynamický motív, zahrnúť i negatívne funkcie, prejsť k orientácii na jedinca, zachytiť i nonkonformné jednanie. Hovorí o alternatívnych prostriedkoch, ktorými je možné dosiahnuť...

Myšlenky a konceptyDo r. 1945 pracuje na teorii jednání (The Structure if Social Action)– Cílem vysvětlit spol. procesy (metody odvozena z antropologie)– Zákl. otázka: Za jakých podm. Je možné lidské (společenské) jednání?– Kritika Utilitarismu...

Po r. 1945 teorie systémů (The Social Systém)– Vychází z teorie jednání, cílem teorie zjednodušit vysvětlení fungování– Soc. systém (abstraktní) nerovná se společnost, vzniká na základě interakce.– Funkce Intergativnío Subsystémy na sebe reagují, jednání...

Paradgma sociálního faktuPravidla socg. metody, orientace na sociální struktury, fakta, instituce, holistický směr bádáníEmile Durkheim, Talcot Parsons + sem patří teor., které je navzájem popírají: stukturalismus, funkcionalismus, systémové teorie, teorie soc. konliktuParsons (1902 –...

Nyní je však nutné poznamenat, že Weberovým záměrem jistě nebylo zobecňování ani redukce ve chvíli, kdy je realita „ideálními typu“ maximálně podobná. Právě naopak – toto není dle jeho úvah cílem společenských věd. Ty...

Metodologické důsledky fenomenologického přístupu k realitě-– odvrat od statisticky popisných postupů k opstupům interpretačním– zdůrazňuje individualismus, porozumění, hermeneutiku– obecně kvalitativní– návrat ke zdravému rozumu– kritický přístup k vědeckému poznání– intersubjektivita (Schutz)= abychom někoho pochopili,...

Předmět sociologie:Durkheim – je to holista: cílem sgie je zkoumat společnost jako celek. Když se nám podaří tento komplex pochopit, pochopíme i jedince. Předmětem sociologie nejsou lidská individua, ale určité lidské kolektivity a společenské...

Weberův ideální typ a jeho využití v metodologii společenských věd Max Weber se v jednom ze svých spisů („Objektivita sociálněvědeckého poznání“), obšírně zabývá účelovým konstruktem, který označuje „ideální typ“. Jak sám uvádí, ve svých...

Konstrukcí „ideálního typu“ a jeho srovnáním s reálným výskytem jsou schopni alespoň schématicky rozpoznat rozdíly, které mezi nimi jsou a díky těmto odchylkám provést charakteristiku. I zde je ale třeba si uvědomit, tvrdí Weber,...

Behaviorismus, psychologický směr založený v roce 1913 J. B. Watsonem. V původní podobě omezuje předmět psychologie na objektivní studium pozorovatelného chování s cílem předvídat je a působit na ně. Pomíjí subjektivní (prožitkovou) stránku. Vychází...