4. kapitola se týká kulturního průmyslu

• 4. kapitola se týká kulturního průmyslu (osvícenství jako masový produkt)
o radikální kritika masové kultury (rozum ztrácí ostatní dimenze, protože se redukoval na instrumentální racio) → kritika nikoli obsahu masové kultury, ale způsobu udržování dominance
o charakteristika masové kultury:
1) falešná identita všeobecného a zvláštního (Hegel)- vyrábíme prefabrikované kostry, na které jsou zavěšené produkty masové kultury (všeobecné nevyplývá ze zvláštního, protože pseudozvláštní je zavěšeno na stejnou kostru → morálka je pseudomorálkou) ???
2) protiklad mezi malým množstvím center a rozptýleností publika (neex. dialog)
3) technika získává moc nad společností (vyplývá to ze samotné podstaty osvícenství, které je redukované na technickou racionalitu ovládání – viz. Weberovská formální racionalita) – důsledkem je standardizace, sériovost, donucovací charakter
4) falešná demokratizace – lidé jsou objektem autoritativního působení
5) mechanická diferenciace – jednotlivosti, místa, na kt. se příběhy odehrávají jsou zaměnitelná, mají stejný obsah, ex pouze zdání různorodosti
6) schematizmus je vydáván za službu zákazníkovi – díky tomu, co je lidem „očkováno“ vznikají typizace, klišé, převaha efektů a technických detailů, ztrácí se přístup k jiným hodnotám (vysoká kultura nás nutí dotvářet skutečnost), zánik spontaneity
7) převaha zábavy ve zprostředkování – typickým znakem masové kultury je např. odkaz na signál nikoli odkaz na myšlenku (př. v akčních filmech se odkazuje na mesiáše, apod.)
8) kvantita organizované zábavy se obrací do organizované krutosti (v mnoha dílech jsou nereflektovaně předkládány vztahy, které jsou násilné, manipulativní, jako normální)
9) podobnost mezi obchodem a zábavou (prací a volným časem)

• veškerá masová kultura je podle nich apologetikou stávající společnosti
Negativní dialektika
• velmi problematická kniha – analyzuje všechny filosofie (kniha o nemožnosti filosofických knih)
• každá filosofie se snažila najít nějaký záchytný bod, identitu → vznik dichotomií (objekt & subjekt, kontinuita &diskontinuita) – pak došlo k označení jednoho jako první článek, ostatní pouhé derivace →toto je nemožné a chybné uvažování
• společenským důsledkem je, že vedou k totalitarismu (vzniká vlastně z pokusu o řád)
• alternativou je filosofie založená na negaci všech těchto identit →úkolem filosofie je destruktivní odpor vůči všem pokusům uchopit svět v principech
• analogií myšlení v identitách je panství