Behaviorismus, psychologický směr založený v roce 1913 J. B. Watsonem

Behaviorismus, psychologický směr založený v roce 1913 J. B. Watsonem. V původní podobě omezuje předmět psychologie na objektivní studium pozorovatelného chování s cílem předvídat je a působit na ně. Pomíjí subjektivní (prožitkovou) stránku. Vychází z názoru B. F. Skinnera, že lidská a zvířecí psychologie může být úspěšně studována pouze vědeckými prostředky na základě pozorovatelných a měřitelných údajů. Za empirickou jednotku analýzy nepovažuje činy a chování, ale psychologické předpoklady tohoto chování (identifikace, požadavky, přání, úsudky atd.). Tvrdí, že náš duševní život je sledem reakcí. Pro lidskou psychiku je podle něj rozhodující učení – tj. vše je naučitelné bez ohledu na schopnosti, talent, vrozené dispozice. V jeho pojetí se člověk rovná stroj. Chyba v chování, psychice = chyba v učení. Ovlivnil politologický směr BEHAVIORALISMUS.

Metodologické implikace:
1/ metodologický individualismus: považuje sociální jevy za výsledky jednání jednotlivců, organizace je výsledkem jednání jejích členů (Weber, Tardfe, Homans)
2/ metodologický holismus (počátek 20. století) je protikladem, tvrdí, že celek přesahuje části a že jednotlivci porozumíme tehdy, když pochopíme společnost. Zdůrazňuje rozhodující úlohu celostnosti a strukturovanosti (Durkheim)
3/ Psychologický redukcionismus: jde o typ redukce, která vysvětluje sociální jednání pomocí psychologických zákonitostí (má několik teorií, jimiž jde vysvětlit věc komplexně). Existují psychická pravidla, která když začne používat určitý počet lidí, tak je přijmou i ostatní (př. davová psychóza, předbíhání ve frontě)

Deduktivní teorie = vysvětlení nějakého jevu podle behavioristů spočívá v deduktivním systému: pyramida tvrzení nejprve bude malé množství obecných, které nelze vysvětlit z daného oboru samotného, ale jinou disciplínou (to jsou dočasné axiomy), následují další, konkrétnější tvrzení. Teorie je tím lepší, čím je pyramida strmější (ideální by byla teorie, jejíž první tvrzení by vysvětlilo vše).

Redukcionismus – původně metodologický koncept zavedený Vídeňským kruhem, podle něhož lze pojmy libovolné speciální vědy definovat prostřednictvím opjmů tzv. základní vědy.