Chudoba a sociální zabezpečení

3/ Chudoba a sociální zabezpečení
Chudoba x nerovnost – ne každá nerovnost je chudoba.
Ch. x práce – uplatnění na trhu práce je důležité, nezaměstnanost zvyšuje pravděpodobnost chudoby, ale ne absolutně.
Sociálně potřebný – příjem nedosahuje životního minima
Chudoba byla první ze sociálních událostí, pro něž byla vytvořena schémata SZ, byly to tzv. poor law. Soustavy SZ jsou financovány dvěma způsoby:
 a) veřejnými rozpočty vytvářenými z daní (britská Národní zdravotní služba)
 b) pojišťovacími fondy vytvářenými z pojistného (Bismarckova pojišťovací schémata).

Minimální příjmové veličiny – vyjádření ještě přijatelné životní úrovně ve společnosti (u nás je to životní minimum), má dvě funkce:
 1) k určování chudoby ve společnosti
 2) politický nástroj, jehož prostřednictvím se určují soc. dávky.

Životní minimum se vymezuje na základě sociálního a existenčního minima. Soc. min je běžně uznávaná životní úroveň (příjem je asi 2/3 průměrného příjmu ve společnosti), vyjadřuje všeobecný názor na nejnižší přijatelné úrovni uspokojování všech potřeb člověka, byť jen na minimální úrovni. Existenční min. – absolutní chudoba v nejzákladnějším slova smyslu. Životní minimum je pak stanováno mezi těmito hranicemi.
Lidé pod hranicí životního minima (chudí) dostávají dávky sociální pomoci. x příspěvky – ještě předtím, než je člověk ohrožen, prevence.
Zákon č. 463/1991 Sb. o živ. minimu, u nás přijatý v říjnu 1991, představuje určitý kompromis mezi těmito dvěma hranicemi. Stanovil základní částky potřebné k zajištění obživy a ostatních základních potřeb občana. Návazně vydaný zákon č. 482/1991 Sb.o soc. potřebnosti upravuje pak postup poskytování peněžitých nebo věcných dávek občanu, jehož příjem nedosahuje těchto částek ŽM a jenž je proto považován za soc. potřebného.
Ze stanoveného ŽM se odvozuje výše řady dalších soc. dávek – př. min. mzda, min důchod aj.