Cíle SP: jde o soubor cílů

Cíle SP: jde o soubor cílů. Formulací cílů se myslí určitý druh rozhodování, jehož součástí je znalost reality , harmonizace představ příslušných objektů SP o nastaveném systému Sp v budoucnosti. Tento proces tvorby vyplývá z různých názorů a postojů mezi jednotlivými objekty této politiky. Zpravidla dochází k rozdílu mezi cíli a prostředky(zdroji)—-výsledný soubor cílů by však měl být konzistentní.
Rozdílnost názorů na cílové zaměření SP:
 a)Objekt inklinuje spíše ke konzervativismu, v rozhodování o cílech vychází ze statusu quo, neusiluje optimální řešení, vyhovuje mu spíše řešení satisfakční- tj. převažuje spíše rozhodování operativního typu nad koncepčním
 b)Objekt vychází také ze statusu quo + promyšlený záměr s ohledem na dlouhodobější cíle. Předpokládá velké změny, koncepční řešení.

4b) Funkce sociální politiky
 ochrana: má zmirňovat následky sociálních událostí;
 redistributivní: přerozdělování zdrojů, redistribuce šancí příležitostí. Např. důchodové pojištění, dávky státní sociální podpory a sociální pomoc. Všichni činní platí daně výdaje potřeby sociální politiky ze snížení na majetkové nerovností mezi obyvatelem .
 homogenizační: snaží se eliminovat a jmenovat rozdíly vzniklé důsledkem přerozdělování, nejen stejné prostředky ale i šance.
 stimulační: rozvoj lidského potenciálu, stimulace k práci (trvalá hodnota ve společnosti), destimulující může být příliš štědrý sociální stát,vysoké dávky ve nezaměstnanost, snaha o produktivní život občanů;
 preventivní: má zabránit nežádoucímu vývoji ve společnosti, aby se lidé ocitali na hranici nouze. Důležité role předvídatelných událostí – pokrytí ze sociálního pojištění, nepředvídané události (společnosti musí počítat s tím, že mohou nastat, např. invalidita).
4c) Oblasti uplatnění sociální politiky