Dnešní situace

Dnešní situace
ropná krize 70.l. => nezaměstnanost přestává být cyklickou. a stává se strukturálním v Ev. dochází ke katastrofálnímu poklesu prac. míst, klesá zaměstnanost starých lidí a zen, malá prac. migrace v EU
– rozlišení aktivní a pasivní politiky státu, aktivní (zprostředkování práce, profesní výcvik, programy pro mladé nezaměstnané, přímá tvorba pracovních míst, programy pro zdravotně postižené), pasivní (podpora v nezaměstnanosti, snaha o kompenzování ne hledání řešení) + viz. níže
– pasivní podpora příjmu: 1 z posledních oblastí řešená celostátně (celonárodně)…, velice ostré polické diskuse, mnohde zavedeno až po 2. světové válce
– poprvé zavedeno v Ghentu (ghentský systém), státní pomoc zaměstnaneckým fondům, při zhoršení ek. podmínek se ale takovéto systémy hroutily
– existuje více způsobu financování těchto fondu- různá míra participace státu, zaměstnanců a zaměstnavatelů (někde přispívají všichni, někde pouze někdo), liší se také podmínky udělování a skupiny těch, kteří mohou podporu získat
– samotná dávka: 1/ vztah k příjmu (CR, 1.3 měsíce 60 %, další 3 měsíce 50 %, podmínkou práce 3 roky před udělením dávky, zákon z r.1991), 2/ plošná dávka (GB, Itálie), 3/ kombinovaná dávka (Francie)
– úloha odboru a kolektivního vyjednávání – strategie: ofenzivní (konkurenceschopnost, Německo) a defenzivní (VB-strategii formuluje stát, žádné kolektivní vyjednávání)
Politika zaměstnanosti, akční plán zaměstnanosti ČR
– 90. l. – komparace současného stavu s povál. Evropou, prognózy NZ byly příliš pesimistické, hospodářství se netransformovalo – zůstala přezaměstnanost: příčiny: nízká produktivita, mezilidské vztahy převedené z minula (neekonomické faktory), stouplo soukromé podnikání, pokles poctu prac. důchodců, zahraniční investoři (u nás relativně nízká cena práce), antibankrotní politika, založení úřadu práce (naučili se pracovat s menším počtem nezaměstnaných)