Hodnotová neutralita

Hodnotová neutralita – je pro Webera ideál, k němuž by měl vědec směřovat (ale sám přiznává, že není úplně dosažitelný). Třebaže je sociologie věda, která se zabývá hodnotami, neznamená to, že by se sociologové měli k některým hlásit. Vědec je jako každý člověk zatížen hodnotami, kterých by se měl pokud možno zbavit prostřednictvím sebereflexe, jíž získá nadhled nad sebou samotným i nad světem. Weber tvrdí, že korektní vědecké dokazování musí pochopit a uznat i Číňan, proto je nutné se zbavit hodnotami a etikou zatížených soudů a vytvořit “jazyk vědy a racionality“ srozumitelný všem. Klade důraz na srozumitelnost a přenosnost z jednoho vědního oboru do druhého.

Hodnotová neutralita vědy má tři rozměry (Hájek):
1/ problém hodnot při výuce ve škole (učitel by neměl své hodnoty promítat do přednášek a předvytvářet postoje svých studentů)
2/ legitimizace hodnot
3/ praktické využití věd v kultuře – otázka do jaké míry může věda prohlásit, že je/není daná věc pro kulturu žádoucí. Věda může v případě posuzování dvou možností zaujmout dvě stanoviska:
a/ buď může společnosti podat informace o faktech, s nimiž musíme při rozhodování počítat, může také poukázat *na prostředky, kterými lze daného cíle dosáhnout (tím se vyhne posuzování), *na možné důsledky, které užití jednotlivých prostředků přinese. Věda nás nezbaví zodpovědnosti za rozhodnutí.
b/ uvést hodnotové orientace, dát návod k tomu, jak problém uchopit

Prostředky a cíle v sociálním jednání: Individua v sociálním světě se řídí světonázorem a svědomím a jejich rozhodnutí i jednání jsou čistě individuální záležitostí. Lidé se rozhodují na základě prostředků a cílů a věda má posoudit, zda jsou prostředky adekvátní cíli. Weber tvrdí, že můžeme zkoumat jen smysluplné racionální jednání, ve chvíli, kdy umíme rozpoznat cíle i prostředky. (viz Weber od str. 10)