Kognitivní vývoj u Jeana Piageta

Kognitivní vývoj u Jeana Piageta (Švýcarsko 1896 – 1980)

dílo tohoto muže bylo téměř stejně významné jako Freudovo; plodný vědec, který se zabýval hlavně vývojem dítěte; strávil celý život sledováním kojenců, malých dětí i dospívajících; nestudoval však širší vzorky populace; tvrdil, že jeho hlavní zjištění jsou platná pro vývoj dítěte ve všech kulturách

stadia kognitivního vývoje
Piaget dospěl k názoru, že lidé procházejí několika různými stádii kognitivního vývoje (tj. učení o sobě a svém okolí); součástí každého stadia je získávání nových dovedností a každé závisí na úspěšném dovršení toho předchozího; první stadium je senzomotorické a trvá od narození až do věku dvou let; při dovršení tohoto stádia děti chápou, že se jejich okolí vyznačuje různými a pevně danými vlastnostmi; následující fázi nazval Piaget preoperační; trvá od dvou do sedmi let; děti se v jejím průběhu učí ovládat jazyk a získávají schopnost používat slov jako symbolů, které představují různé předměty a obrazy; na tuto druhou fázi se Piaget zaměřil; děti v tomto druhém stadiu jsou egocentrické (v Piagetově pojetí tento pojem neznamená sobectví, ale sklon dítěte vykládat svět výlučně z vlastního pohledu); dítě například nechápe, že ostatní vidí věci z jiné perspektivy než ono samo; třetímu stadium (stadium konkrétních operací) trvá od sedmi do jedenácti let – dítě je méně egocentrické; čtvrté stádium je stadium formálních operací a trvá od jedenáctého do patnáctého roku;

Dle Piageta jsou první tři stadia vývoje univerzální, ale ne všichni dospělí dosáhnou úrovně formálních operací. Rozvoj formálních operací závisí do jisté míry na vzdělávacích procesech. U dospělých s omezeným vzděláním přetrvává sklon ke konkrétnějšímu myšlení a výrazné stopy egocentrismu.

kritika Piagetových teorií
Piagetův názor, že děti jsou ve srovnání s dospělými vysoce egocentrické, zpochybnila Margaret Donaldsová. Egocentrismus je podle ní za určitých okolností právě tak typický pro dospělé jako pro děti. Piagetovo dílo bylo rovněž hojně kritizováno z metodologického hlediska. Lze zobecňovat na základě pozorování malého počtu dětí z jediného města? Valná většina Piagetových myšlenek nicméně obstála ve světle velkého množství následujících výzkumů, k nimž dala sama podnět. Vývojová stadia, která popsal, zřejmě nejsou tak vyhraněná, jak tvrdil, ale mnohé z jeho myšlenek jsou dnes všeobecně přijímány.

Asi v prvních dvou letech života, než se plně rozvinou jazykové dovednosti, se dítě učí především nevědomě, protože dosud postrádá sebeuvědomění.