Kritérii posuzování činnosti soustavy péče o zdraví

Kritérii posuzování činnosti soustavy péče o zdraví jsou rovnost v poskytování péče, efektivnost činnosti, kvalita péče. Většinou lze vyhovět jen dvěma těmto požadavkům najednou.
– Cílovou populací jsou nejen všichni občané dané společnosti, ale i ještě nenarození lidé.
– Zdraví bývá nutnou podmínkou realizace mnohých životních cílů a aktivit. Hodnota zdraví se nalézá na jednom z edních míst v hodnotových orientací lidí. Zdraví představuje integrální a nealternativní součást potřeb člověka.
Zdraví není pouze vlastní záležitostí každého – etika, infekce, regulace některých lidských aktivit, pomoc ostatním, děti.
Stát již od středověku pečuje o veřejné zdraví.
Odpovědnost za zdraví – rovnováha mezi rolí občanů a státu.
Všechny soustavy zdravotní péče kombinují prvky trhu s prvky státní intervence.
Funkční rozdělení péče o zdraví: podpora zdraví, ochrana zdraví před vlivy, které by ho mohly narušit, prevence nemocí, diagnóza onemocnění, léčení nemocí, rehabilitace. Soudobá medicína bývá kritizována za nevěnování péče jiným funkcím než léčebné a diagnostické.
Základní typy zdravotnických zařízení:
 zařízení primární péče (ordinace, praxe),
 sekundární péče – nemocnice,
 , terciální péče – specializované léčebné ústavy – zařízení veřejného zdravotnictví (neboli hygienické stanice), výzkumné ústavy, lékárny.