Mead velmi ovlivněn Comtem, Spencerem a Cooleym
– Mead velmi ovlivněn Comtem, Spencerem a Cooleym v s-gii, Smithem v ek., Hegelem, Marxem ve fil.
– po publikaci Mind, Self and Society se proslavil; překonal biolog. redukcionismus v s-gii
– teorie „self“ se stala užitečnou pro teorii socializace uplatnění ve struktur. funkcionalismu (Mead často citován Parsonsem, Mertonem)
– usiloval o syntézu behaviorismu a pragmatismu
– snažil se najít rozdíly mezi fyzickým a soc.-kult. prostředím: jednání není pouhá automatická reakce na podněty zvnějšku, je důležitá definice situace
– vliv Cooleyho: nezáleží na tom, jak na nás působí druhá osoba, ale jakou máme představu o tom, že na nás působí první představa o tzv. „zrcadleném já“ ; Cooley: společnost existuje pouze v proudu vědomí, v našich představách Mead ale tvrdí, že identita má subjekt. i objektivní stránku, nejsou to jen představy
– existují reálná gesta (většina gest jsou řečové projevy)
– od Cooleyho Mead také přebírá, jak se vytváří identita jedince: člověk přijme postoj druhého, tzn. vzta¬huje jejich perspektivu sám na sebe – z pohledu druhých vnímá i svoje jednání
– komunikační proces je stálá směna gest
– gesta jsou jediné procesy, které jsou vnímatelné (ve směně??)
– gesty sledujeme urč. cíle, každé jednání je gesto; klíčové postavení zde má řeč, protože může být vnímána jednoznačně tzv. signifikantní symboly (= taková gesta, kterým všichni rozumějí)
– jednání má tyto fáze: 1) impulsy
2) percepce
3) manipulace
4) konzumace
• ad 1) – každé jednání je navozeno urč. přáním
– impuls = stav nejistoty, zneklidnění, nedostatku
• ad 2) – každé vnímání je selektivní jednání je zal. na individuálních hypotézách
– v percepci a manipulaci jsou zahrnuty aspekty prostředí
• ad 3) – manipulace v prostředí ověřuje hypotézy, anticipace
• ad 4) – konzumace je odstraněním nedostatku v 1)
