Mezi kritiky reprezentační koncepce je třeba jmenovat E.W.Adamse

Mezi kritiky reprezentační koncepce je třeba jmenovat E.W.Adamse, který razí alternativní koncepci založenou na předpokladu, že „…jedním ze základních důvodů měření je poskytovat objektivní údaje o jevu, jehož jsou indikacemi.“ Prosazuje „informační“ pojetí měření. Výsledky měření podle něj nemusí být vyjadřovány čísly, důležité je, aby poskytovaly objektivní údaje o jevu. Empirické relace a operace nemusí být vyjadřovány matematickými relacemi a operacemi, důležité je naopak, aby použitá míra byla dobrým indikátorem jevu, o němž podává informace. Existenci „empirických zákonů“ jako podmínek měření nahrazuje potřebou „zákonů měření“, které spojují výsledky měření s jevem, o němž podávají informaci. Popírá důležitost a nespornost rozlišení škálových typů a s nimi spojených „povolených transformací“. Popírá umělé rozlišování druhů měření. Za důležitou charakteristiku měření považuje tvorbu „standardů“ představovaných známými objekty, s nimiž jsou neznámé objekty srovnávány. Pro měření je podle Adamse významné, že jím používané procedury jsou obecně objektivnější než jiné postupy užívané k určování věcí.
Klasické pojetí měření bylo v 50., 60. a 70. letech rozvíjeno v psychologii, sociologii a aplikované matematické teorii. Zde byl rozvoj teorií měření spojen se vznikem a rozvojem teorií škál a škálování. N průkopnické studie Campbella, Thurstona, Nagela, Stevensona navázaly práce Coombse, Torgesona, Cicourela, Eliase, Guttmana a dalších.
Další proud teorie a metodologie z konce 50. a 60. let je spjat s budováním formalizované matematické teorie měření (abstraktní systémy a relace), druhou větev matematické formulace teorie měření představuje axiomatická teorie měření.
Mezi kritiky z 60. let patří představitel „fenomenologické školy“, kritizující výsledky klasických koncepcí, A. V . Cicourel. (výhrady proti nedostatkům empirické orientace)
Další z důležitých kritiků kvantitativních přístupů je zejména z pozic fenomenologie reprezentovaná H. Blumerem a A. Cicourelem.
V naší literatuře je reprezentativním výkladem klasických teorií měření a zároveň kritikou některých jejich nedostatků Berkova monografie. Logická koncepce měření K. Berky je založena na pojmech veličina a číslo a vyjadřuje explicitní stanovisko ke všem základním tezím teorie měření i ke koncepcím kvantifikace a škálování.