Mill se zabýval příčinami
Mill se zabýval příčinami toho, proč aplikace doktrín laissez-faire není schopna vykořenit sociální zlo. Navrhl kolektivní etiku utilitarismu, snažící se odvodit všechny mravní hodnoty z prosté užitečnosti čehokoliv pro lidské individuum. Mill rozšířil pojem blaha individua tak, aby zahrnovalo i podporu blaha ostatních lidí a přimlouval se za pozitivní intervenci státu při regulaci tržních sil v zájmu blaha společnosti chápaného jako souhrn blaha všech individuí.
Přístup analyzující (dosud nerozvinuté) schopnosti se soustřeďuje na to, co lidé mohou dělat nebo čím mohou být a žádoucí vývoj je chápán jako proces emancipace za stavu nucené nezbytnosti „žít méně nebo být méně“ – nikoliv jako proces expanze nabídky zboží a služeb.
Přístup analyzující (dosud nerozvinuté) schopnosti jsou různými alternativními možnostmi pro život, které si mohou lidé vybrat, tyto možnosti závisejí jak na osobních charakteristikách, tak na sociálních podmínkách.
Ve druhé polovině 80. let byl v Československu navržen koncept „skrytých potencí člověka“ a konkretizován jejich souvztažnostmi se sociálními, ekonomickými a politickými podmínkami. Šlo o teorii lidského potenciálu. Lidských potenciál byl definován jako soustava dispozice a sklonů člověka k činnostem, které rozvíjejí jak lidské bytostné síly, tak zároveň společnost. Součástí této soustavy je potenciál, individuálně integrativní a regulační potenciál, sociálně participační potenciál a tvořivý potenciál. Teorii lidského lze uplatnit při rozboru obsahu, postupů a nástrojů sociální politiky.
