Modely rodinné politiky

Modely rodinné politiky (nech je v tom chaos)
 Explicitní rodinná politika – určitá samostatnost rodinné politiky (Francie, Švédsko, Norsko, dříve také Maďarsko, ČSSR a hlavně NDR)
 Implicitní rodinná politika – rodinná politika je méně vyvinutá a méně důležitá (Velká Británie, Německo, Rakousko, Polsko, Finsko atd.)
 Neutrální rodinná politika – stát do rodiny vůbec nezasahuje (Izrael, Kanada, USA)
Domácnosti se dělí na
 Domácnost bytové: seskupením lidí žijících v jednom bytě
 Domácnost hospodaříc:společně hospodařící seskupení lidí žijících v jednom bytě
 Domácnost cenzové: je nejmenší kolektivita osob spojených společným bydlením ,hospodařících a příbuzenskými vztahy. Cenzové domácnosti se dále dělí na úplné rodinné domácnosti, vícečlenné nerodinné domácnosti a domácnosti jednotlivců.
Objekty rodinné politiky mohou být, v závislosti na politických preferencích
 Lidé připravující se na partnerský vztah, rodinný život a rodičovství
 Jednotlivci ve specifické rodinné situaci nastávající svobodné matky osaměli starší lidé apod.
 Všechny rodiny bez rozdílu nebo rodiny vymezené nějakou univerzální charakteristikou (např., rodiny s nezaopatřenými dětmi)
 Rodiny sociálně potřebné, jde o rodiny pod hranici chudoby, s nezaměstnanými členy sociálně izolované, neintegrované, rodiny se sociálně nesoběstačnými členy (dětí, starší občané, invalidní. Nemocní)
 Rodiny sociálně patologické (charakterizované výskytem násilí, zneužíváním či týráním dětí, zanedbáváním výchovy a péče o děti, alkoholismem rodičů, rozpadem partnerského vztahu.)