Nyní je však nutné poznamenat, že Weberovým záměrem jistě nebylo zobecňování
Nyní je však nutné poznamenat, že Weberovým záměrem jistě nebylo zobecňování ani redukce ve chvíli, kdy je realita „ideálními typu“ maximálně podobná. Právě naopak – toto není dle jeho úvah cílem společenských věd. Ty mají na základě srovnání (například v oné zmíněné kategorii anebo s „ideálním typem“) zjišťovat právě ony jedinečné odlišnosti, jim se věnovat a o nich pojednávat. Zkoumáme-li tedy kupříkladu „fašismus“, je nejprve nutné definovat jeho ideální podobu, a potom teprve zjišťovat, zda charakteristiky tohoto pojmu jsou zaznamenatelné i u sledovaného vzorku. Cílem našeho šetření nebude výrok typu: „Italská společnost třicátých let byla silně fašistická.“ ale spíše věta: “Specifikem italského fašismu třicátých let byla absence rasistických ideologie, čímž se odlišoval od fašismu německého.“
Vytváření „ideálního typu“ je pro společenské vědy prostředkem, nikoli cílem, upozorňuje Weber. A i sociologie má za úkol zkoumat významy konkrétních jevů v různých kontextech, a proto považuji konstrukt zvaný „ideální typ“ za velmi významný i pro dnešní metodologii sociálních věd. Co se přírodních věd týče, domnívám se, že je tomu právě naopak – zde je cílem najít „ideální typ“, který je zde zobecnitelný, a podle něj dopátrat zákonitosti.
