OBECNÁ METODOLOGIE – POJMY
OBECNÁ METODOLOGIE – POJMY
metodologie, souhrn metod určité vědy, nauka o metodách.
metoda, soustavný postup, který v dané oblasti vede k cíli, v ideálním případě nezávisle na schopnostech toho, kdo ho provádí. Souhrn pojmů, nástrojů a pravidel, jež patří k základům každé vědy, popř. i jiných činností.
teorie, myšlenkově uspokojivý celkový výklad příčin a souvislostí jevů určité oblasti, který lze ověřovat nebo vyvracet zkušeností. Základní kámen vědeckého poznání.
filozofie vědy = epistemologie – obor filozofie orientovaný na problémy vědeckého poznávání. Zahrnuje témata: a) struktura vědeckých poznatků a jazyk vědy; vztah mezi logikou, jazykem vědy a pravdou; b) prostředky a metody vědeckého poznávání (metodologie); c) vývoj vědění, smysl a historie vědy; vztah věda-člověk. – Filozofie vědy jako samostatná disciplína se rozvíjela od 1. pol. 19. stol. (J. S. Mill); rozpracování problematiky spojeno s pracemi B. Bolzana, E. Macha, H. Poincarého aj. K filozofii vědy se úzce váže logický pozitivismus a novopozitivismus. Po 2. světové válce se do popředí dostala problematika vývoje vědy; K. R. Popper se zabýval povahou novodobé vědy (kritika metody indukce a princip FALZIFIKACE), T. S. Kuhn formuloval teorii vědeckých revolucí jako střídání PARADIGMAT. Ve filozofii vědy se projevují dvě protichůdné tendence: pozitivismus a scientismus (filozofie orientovaná na vědu) a kritika klasické a pozitivistické vědy
