Sociologie nám ukazuje, že důvody našeho vlastního jednání musíme posuzovat z mnohem širší perspektivy
Sociologie nám ukazuje, že důvody našeho vlastního jednání musíme posuzovat z mnohem širší perspektivy. Sociologii je možno chápat jako uvědomění si souvislostí k dané věci. Sociologie zná příčinu, akci a následek. Naučit se sociologicky myslet znamená rozvíjení vlastní představivosti, uvědomování si. Sociolog je člověk, který je schopen se oprostit od bezprostředního vlivu své osobní situace. (spojitost s žurnalistikou)
sociologický pohled → odstup od tématu, nadhled
sociologická imaginace (představivost)
= využití představivosti při kladení sociologických otázek a hledání odpovědí; nutnou podmínkou je “odmyslet se” od běžné rutiny vlastního života (pojem vymyslel C. Wright Mills)
sociální interakce
= jakákoliv forma setkání mezi jedinci; většina našeho života je tvořena sociálními interakcemi toho či onoho druhu, které mohou mít charakter formální nebo neformální; příkladem formální situace je vyučování ve třídě; neformální interakcí je třeba setkání dvou lidí na ulici nebo na oslavě
Sociologii zajímají rituály a to, co je “zažité”. Např. při pití kávy sociologa zajímají příčiny a souvislosti (proč pijeme kávu, rituál pití kávy, účinek kávy, pohled společnosti na kávu, výroba a historie kávy, řetězec od výroby po spotřebitele).
Rozvíjet sociologickou imaginaci znamená čerpat nejen ze sociologických, ale i z historických a antropologických materiálů.
antropologie = věda, která se zabývá studiem tradičních kultur
Sociologie srovnává určitou věc dnes a v minulosti, všímá si vývoje a analyzuje ho. “Sociologie se skrze minulost dívá na současnost.” Sociologii zajímají i “možné scénáře budoucnosti.”
Sociologové rozlišují:
záměr jednání (co má jedinec v úmyslu)
nezamýšlené důsledky jednání (hlavní či vedlejší)