Zurčiťování světa jednáním
Zurčiťování světa jednáním –
Tento teoretický koncept považuje svět v zásadě za neurčitý a vychází z pragmatického pojetí reality.
RACIONALISMUS –realita je, nemění se, čím je pevnější, statičtější, tím je opravdovější
PRAGAMTISMUS – realita se děje, je nehotová, člověk ji zurčiťuje a přetváří prostřednictvím své mysli. Jak již bylo řečeno, kliíčovým faktorem je zde lidské myšlení. To spolu s představami nutí člověka k jednání (když si představím jak hrozná je bolest zubů, donutí mě to jít k zubaři). Předměty neexistují samy o sobě – nejsou předem určené či definované, předmět dostane svůj význam až když mu jej lidská mysl přidělí a člověk jednáním tento postulát potvrdí (stůl je stolem až když prohlásím, že tomu tak je, do té doby je to neurčité dřevěné cosi)
Pluralita pravd –
DOGMATICKÁ TEORIE PRAVDY: pravda je pravdou, vztahuje-li se správně k objektu, o němž se vyjadřuje (idea, která odpovídá věcem). Může být přepisem vnější reality. Tato pravda je neosobní, stojí mimo vůli člověka – čím méně člověk vstupuje do procesu poznání, tím je pravdivější. Př. gravitace tu je, její zákony jsou dané a pravdivé, my s tím mic neuděláme a jen nás to omezuje.
PRAGMATICKÁ TEORIE PRAVDY: pravda je lidská, pochází z lidské mysli, která ji vytváří. Př. gravitace je gravitací, až když ji tak označíme. Pravda není pouhou kopií reality, je světem sama o sobě a jako taková je neověřitelná. Jejím jediným kritériem je užitečnost (pravdivé je takové tvrzení, které je pro nás v praxi využitelné), protože to není cíl, nýbrž nástroj, který slouží k jednání. James tvrdí, že pravdy jsou rozmanité, protože každý člověk má jiné zkušenosti i optiku, kterou hledí na svět. Pravá pravda není navždy. Tři způsoby jejího poznání (podle Jamese):
1/ zdravý rozum – nejstarší a nejvtíravější. Prosakuje do každého jednání i úvahy, je konzervativní, vzpírá se novým náhledům, vědci jej neradi (rozpracoval Schutz)
2/ věda – má jiné nástroje i metodiku než zdravý rozum, je systematická snaží se být objektivní a nezaujatá
3/ kritická filozofie – zabývá se tím, co jsou vlastně pojmy a jejich kategorie, co je bytí (cha!) -)
Každý z těchto způsobů nám však říká jen část pravdy.
