1.3.2 KLASIFIKACE TEORIÍ REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

Řadu desetiletí trvající období (moderního) regionálního rozvoje znamenalo dosud vznik velkého množství nejrůznějších teorií. Již od počátku proto vyvstala potřeba teorie nějakým způsobem rozdělit, klasifikovat. Blažek a Uhlíř (2002) v této souvislosti uvádějí, že neexistuje komplexní klasifikace teorií regionálního rozvoje a vždy záleží na zvolených kritériích, které obvykle dělí teorie na dvě protichůdné kategorie.

Dělení, které asi nejvíce odpovídá obsahovému významu regionálního rozvoje, uvažuje jako kritérium trend, jakým se podle teorie regiony vyvíjejí – zda dochází ke snižování nebo naopak zvětšování rozdílů mezi nimi. Na základě této úvahy rozeznáváme konvergenční a divergenční teorie regionálního rozvoje. Konvergenční teorie v zásadě předpokládají postupné vyrovnávání rozdílů mezi regiony, tedy převládají zde nivelizační procesy. Protipólem jsou teorie divergenční, pro něž je základní tendencí zvětšování meziregionálních rozdílů formou diferenciačních procesů (koncentrace atp.). Zde je nutné upozornit na fakt, že téměř všichni autoři ve svých teoriích uvažují i s působením opačného trendu, než který sami upřednostňují – někteří zmiňují epizodické střídání uvedených trendů nebo kombinují oba přístupy v závislosti na hierarchické úrovni jevů (Hampl, 2005). Jak proto uvádějí Blažek a Uhlíř (2002), obecná shoda panuje snad jen u faktu, že konvergenční teorie pracují s výrazně delším časovým horizontem než divergenční – tj. aby došlo k vyrovnání rozdílů mezi regiony, je potřeba mnohem delšího působení než je nutné ke zvětšování rozdílů.

Méně často zmiňované dělení teorií je na nabídkové a poptávkové, které je uvažováno při konstrukci konkrétní regionální politiky – od něj se odvíjí výběr nástrojů na podporu regionů. Problematickou je ovšem volba ukazatelů pro výběr nástrojů, neboť principielní otázkou je, jaké ukazatele vybrat, aby byly dostatečně objektivní a průkazné.

Na základě myšlenkového postupu rozlišují ještě Blažek a Uhlíř (2002) dělení teorií na induktivní a deduktivní. Induktivní teorie vycházejí ze schopnosti usuzovat a tvořit z jednotlivých událostí (prvků, asociací) obecné závěry. Deduktivní teorie jsou založeny na logickém vyvozování závěrů, postupují od obecných rysů prvků ke specifickým. Jak se indukce a dedukce týká regionálního rozvoje? Měli byste to aspoň naznačit